Památky v okolí penzionu
sakrální památky
Pozdně barokní kostel byl postaven na náklady "zázračného doktora" Johanna Kittela v letech 1756-60. Od roku 1782 zde byl jeho syn prvním zdejším farářem. Po roce 1945 zchátral, dnes začínají záchranné práce.
zřícenina hradu
Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 již uváděn jako pustý.
zřícenina hradu
Skalní hrad, patrně největší a nejkomplikovanější, založený na poč. 15. stol., opuštěný v 16. stol. Hradní areál upraven v 19. stol. na romantický Pantheon. Na předhradí letohrádek z r. 1826 v podobě kaple.
sakrální památky
Kaplička postavena v místech nálezu dřevěné sošky Panny Marie. Kaplička vykradena v roce 1994, znovu vysvěcena v srpnu roku 1995 biskupem J. Kouklem.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.
zřícenina hradu
Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.
zámek
Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847-62 (tehdy přistavěny dvě věže).
zámek
Zámek na místě někdejšího hradu. Několikrát přestavován v gotice, renesanci, baroku a nakonec v novogotickém stylu. Uvnitř instalované dobové interiery a expozice historického odívání.
zřícenina hradu
Kdysi mohutný hrad byl postaven ve 2. pol. 13. st. R.1514 byl zmiňován jako pustý. Za třicetiletéleté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu na skalnatém kopci poblíž Liberce. Zal. v 1. pol. 14. st. Biberštejny, zanikl v 1. pol. 16. stol. po připojení k Frýdlantu. Zbytky obvodové hradby a torza dvou věží - nepravidelně okrouhlé a čtverhranné se zaoblenými rohy.
hrad
Zřícenina gotického skalního hradu ze 13. stol., romanticky upravená. V 18. stol. se stala známým poutním místem. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého.
torzo hradu
Fragmenty rozsáhlého skalního hradu z 14. století, založeného možná Zdeňkem z Valdštejna. Zpustl poté co bylo panství připojeno k hradu Valdštejnu.
zaniklý hrad
Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.
tvrz
Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.-13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu "Curia Vítkov" jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.
zámek
Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetiletéválce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.
zřícenina hradu
Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342-1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424-1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.
zaniklý hrad
Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.
Zásadka, Mnichovo Hradiště - Sychrov nad Jizerou (22.9 km)
zřícenina zámku
Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.
sakrální památky
Orientovaný románský kostel stojící uprostřed vesnice byl postaven na konci 12. století z hruboskalského pískovce, rekonstruován v roce 1787.