Památky v okolí penzionu
zámek
Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.
most
Tři mosty v těsné blízkosti přes potok Ronovka. Železniční, kamenný pro polní cestu a další pro již zrušenou řepařskou železnici s vysokým náspem.
zámek
Barokní zámek nechal kolem r. 1654 postavit nejdříve snad jako skromnou přízemní stavbu Vilém Lamboy na místě zaniklé tvrze z r. 1572. Hrabě Ludvík Colloredo z Wallsee nechal kolem r. 1688 zvýšit zámek o jedno patro a přistavěl další dvě křídla.
tvrz
Chátrající gotická tvrz z konce 14. století, upravena v pol. 15., v 16. a v 17. stol. Dochován vyzděný příkop, mohutná obdélná věž se zbytky kamenických článků, část hradeb s polygonální baštou, renesanční most.
sakrální památky
Farní kostel někdejšího královského města stavěn po 1261, do konce 13. stol. Vyhořel 1349, poté stavba katedrálního presbytáře (P. Parléř). Znovu vyhořel 1796. Puristická restaurace 1881-4 a 1904-10 (J. Mocker, L. Lábler).
zámek
Ranně barokní zámek vznikl roku 1649. V letech 1659-1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Dnes je v zámku depozitář Národního muzea.
zřícenina hradu
Blatný hrad pánů z Kostomlat vznikl během 2. pol. 13. stol., postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.
zaniklý hrad
Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.
sakrální památky
Barokní kaple z první třetiny 18. století. Kaple stojí na místě, na kterém dříve stávala gotická boží muka. Současná klasicistní podoba je výsledkem přestavby ve druhé polovině 19. století. Kaple je prázdná, zdobená pouze moderním obrázkem, je otevřená a volně přístupná.
sakrální památky
Raně gotický kostel zal. kolem r. 1260, unikátní krypta (dnes kaple sv. Kateřiny) s hvězdicovitou klenbou. Částečně jsou dochovány i další původní architektonické prvky. Na vnějších zdech soubor renesančních náhrobků.
17
Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.
sakrální památky
Kostel v Kounicích doložen jako farní r. 1352. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Gotická loď kostela r. 1834 stržena. V letech 1834-1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu.
zámek
Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 - 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.
6
Zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Vyhořela r. 1764 a 1878. Vrch je uměle osázen borovicí černou. (240m) V bezprostření blízkosti vede dálnice Praha - Hradec Králové.
zámek
Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908-9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.
tvrz
Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.
tvrz
Tvrz postavili patrně v 2. pol. 14. stol. měšťané Martin Puš a František Glyser. R. 1412 byla v majetku Jindřicha Rohlíka z Trhlavy. R. 1557 v majetku Říčanských z Říčan. R. 1583 koupena Janem Vchynským ze Vchynic a r. 1637 prodána Šternberkům již pustá, později v 17. stol. opravena na sýpku a byty.
sakrální památky
Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.
věž
Vodárenská věž na břehu Kovářského rybníka. Počátkem 18. století postavena hrabětem Věžníkem pro zásobování zámku a rozlehlé zahrady. Úpravy v 80. letech 19. století, od II. světové války bez využití, silně zchátralá.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329-1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.
www.ubytovani-nazamku.cz
