Památky v okolí penzionu
sakrální památky
Dřevěný roubený kostel byl postaven r. 1936 pod vedením ing. J. Dostála. Autorem bohaté naivistické řezbářské výzdoby (oltář, křtitelnice) je hrčavský rodák Ondřej Zogata. Ve věži kostela byl původně zavěšen ocelový zvonek z vížky polské školy v Bukovci, ten byl r. 2006 nahrazen novým zvonem.
16
Zaniklé šance na pahorku v jz. části obce Hrčava. Vystavěny v r. 1645. Naposledy využity r. 1741, za prusko-rakouské války. V polovině 18. stol. svůj význam a zanikly. Z místa nádherný výhled na Trojmezí.
16
Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.
16
Dobře zachovalé pozůstatky renesančne-barokní pohraniční pevnůstky typu reduta, tzv. Sušanských šancí nad obcí Bukovec. Jedná se o jeden z objektů řetězce malých pevností chránící těšínsko proti Uhersku.
16
Nepatrné terénní náznaky tří renesančních pevností - šancí - kolem vrcholu Kepma nad Bukovcem, vybudovaných v 16. století na obranu proti Turkům.
16
Renesanční pevnost postavená těšínským knížetem Václavem III. Adamem v r. 1578. Šance typu větší reduty se dvěma bastiony se nacházejí v kopcích 2 km jv od známé pevnosti v Mostech u Jablunkova. Objekt se v současnosti nachází na území Slovenska.
16
Zanikající trosky mohutné kamenné pevnosti na obranu Jablunkovského průsmyku a Slezska. Vznikla postupným vývojem od malé strážné tvrze ze 14. stol. po velkou barokní pevnost konce 18. stol. Poslední úpravy před pol. 19. stol. Poté opuštěna.
zaniklý hrad
Výrazný terénní reliéf zaniklého hrádku na ostrohu nad levým břehem Olše. Archeologické nálezy datují existenci hrádku do období poloviny 13. století až 15. století.
16
Místo zaniklých renesančních šancí - drobné pohraniční pevnosti na území obce Dolní Lomná. Vybudovány patrně kolem roku 1626. Koncem 17. století již nebyly obnoveny.
zaniklý hrad
Výrazný terénní reliéf strážního hrádku na hterénní hraně nad řekou Olší. Dochován mohutný okružní příkop. Archeologicky datovaný materiál spadá do přelomu 14. a 15. století.
zaniklý hrad
Terénní pozůstatky zaniklého hrádku na ostrohu nad řekou Olší v severozápadní části obce Hrádek nad Olší. Z hrádku se dochovalo poškozené centrální jádro a porušený šíjový příkop. Dnes soukromý pozemek.
sakrální památky
Empírový evangelický kostel byl postaven v l. 1811-1817. Interiér kostela byl dokončen poč. 30. let 19. stol. Zděná věž nahradila provizorní dřevěnou v l. 1849-1850. Původní varhany z r. 1824 byly r. 1923 nahrazeny stávajícími. Na přel. 60. a 70. let 20. stol. prošel kostel celkovou rekonstrukcí.
sakrální památky
Dřevěný kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1897 stojí na místě pův. dřevěného kostelíka z r. 1587, který byl pro špatný stav stržen a na jeho místě byl postaven kostel nový. Kostel je v romantickém stylu, interiér pochází převážně z přel. 19. a 20. stol. V kostele je cenný oltář z r. 1588.
sakrální památky
Roubený kostel sv. Mikuláše z r. 1576, původně protestantský, vystavěný místními občany. Od r. 1654 majetkem katolíků. V r. 1894 proběhla generální oprava a r. 1934 rekonstrukce, která dala kostelu současný vzhled. Hřbitov kolem kostela je z r. 1550.
sakrální památky
Pamětní deska na skále pod Velkou Čantorií upomínající na místo tajných bohoslužeb Jiřího Třanovského pro pronásledované evangelíky v době náboženské nesvobody na poč. 17. století.
zaniklý hrad
Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.
technická památka
Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.
sakrální památky
Kostel sv.Kateřiny prošel poslední rekonstrukcí v roce 2002, pravděpodobně vznikl zároveň s obcí před rokem 1300. Původně byl zděný kromě dřevěné věže, která se udržela až do roku 1800, poté přestavěna rovněž na zděnou.
zámek
Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.
