Julianin dvor - Okolí

Po bojích o Strečniansky priesmyk fašisté obec vypálili a zhořelo 75 % domů. Po válce byl v obci postaven Vodní kanál a hydroelektrárna. Lipovec je výchozím bodem turistického "Chodníka oslobodenia" na Panošinú.

Důležitá železniční křižovatka. Poprvé písemně doložena roku 1255 jako lázeňská obec zemanů Vrútockých- Ruttkayovců. K rozvoji dochází především po výstavbě košicko bohumínské tratě v letech 1870-1872 a tratě zvolenské v letech 1872-75. V minulosti to bylo silné centrum dělnicko odborového hnutí. Ubytovací...

Dubná skala je vlastne veľký kameňolom nachádzajúci sa severne od mesta Vrútky.Počas druhej svetovej vojny tu boli prudké boje.V súčasnosti tu prebieha výstavba diaľničného tunela Višňové.Pri kameňolome je aj hranica ochranného pásma Národného parku Malá Fatra.Pod Dubnou skalou tečie rieka Váh a v blízkosti je kopec...

Kopec,ktorý nesie meno ako pohorie Malá Fatra v ktorom sa nachádza pri rieke Váh.Je to nápadný vápencový kopec týčiaci sa nad údolím Váhu.Vnútrom kopca prechádza železničný tunel na trati Košice-Bohumín.Najlepší prístup je zo železničnej zastávky Šútovo alebo z obce Šútovo.Na vrchol nevedie žiadna turistická...

Obec Lipovec nájdeme na úpätí južných svahov Malej Fatry na pravej strane rieky Váh.V blízkosti je mestečko Vrútky,ktoré je z Lipovcom prepojené mostom ponad Váh.Obec sa prvý krát spomína v roku 1374.Počas SNP pri bojoch o Strečiansky priesmyk fašisti obec vypálili.Zhorelo asi 75 % domov.Po druhej svetovej vojne bol v obci...

Repišťská dolina - rozcestník na zelené turistické trase mezi Turčianskými Kľačanami a Chatou Kľačianska Magura. U rozcestníku je odpočívadlo (dřevěný přístřešek se stolem a lavicemi). K rozcestníku lze dojít: výstupem po zelené trase z Turčianských Kľačian (od konečné autobusu – 1:00 hod)...

Vrch Panošiná je zalesnený a málo výrazný vrchol v juhozápadnej rázsoche Kľačianskej Magury 1367 m n.m.Na vrchol vedie žltá turistická značka z obce Lipovec smer Sedlo Príslop.Trasa nesie názov Chodník oslobodenia.Svahy Panošinej spadajú do údolia rieky Váh pri vyústení Strečnianského priesmyku.Nájdeme tu aj pomník...

Chata Kľačianska Magura – turistická chata (1140 m n.m.) v západní části Kriváňské Malé Fatry. Na katastru obce Turčianské Kľačiany. Najdeme ji 2,5 km jižně o vrcholu Suchý (1467,8 m), na jižním úbočí Kľačianskej Magury (1366,7 m), asi 800 jižně od jejího vrcholu. Nad chatou je malá mýtina, na které zelená trasa...

Pohled na aktuální dění na ploše Zimního stadionu v Martině nabízí následující webkamera na oficiálních stránkách místního hokejového klubu Mountfield: http://www.mhcmartin.sk/

Kľačianska Magura – vrchol (1366,7 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře, v bočním hřebeni vybíhajícím z vrcholu Suchý (1467,8 m) k jihu. V tomto hřebeni Kľačianskú Maguru od Suchého oddělují za Sedlem pod Suchým (1303,6 m) dva nevýrazné, bezejmenné vrcholky a dvě další plýtká sedla. Kľačianské...

Kontakt: Turisticko-informačná kancelária Martin M.R. Štefánika 9A 036 01 Martin tel/fax: +421 43 423 87 76 e-mail: tik@martin.sk web: www.tikmartin.sk

První zmínky o obci pocházejí z roku 1258. V obci se nachází hydroelektrárna, Drevina, Prefa a cihelna. Prohlédnout si můžete ranněgotický kostel z konce 13. století a po roce 1744 barokně upravený, toleranční kostel z roku 1783, věž z roku 1859, oltářní obraz J. B. Klemensa z roku 1862 a nebo pranýř ze třicátých let...

Místní část Martina. Na území známé sídliště z doby římské a hradištní, terasovitý Hrádok púchovské kultury.

Okresní město, administrativní a hospodářské středisko Turca s rozvinutým strojírenským průmyslem. Ve druhé polovině 19.století a začátkem 20.století centrum slovenského národního a kulturního života. Průmyslové podniky, strojírny, cihelna, pivovar, tiskárna a kromě jiného i sídlo Lékařské faktury UK,...

Největší slovenské muzeum v přírodě, situované v lesnatém prostředí Jahodníckych hájov. Formou rekonstrukce sídel a jejich historického prostředí prezentuje lidovou kulturu ze druhé poloviny 19. a první poloviny 20.století. Objekty lidového stavitelství jsou zařízené dobovým interiérem a nářadím. Atrakcí jsou...

Soukromé letecké Muzeum na okraji města Martin. Vystaveny jsou letouny čs. letectva a několik letadel civilních. Návštěvu je nutné si domluvit mailem, nebo přes telefon. Podrobnosti na oficiálním webu.

Národná prírodná rezervácia Krivé bola vyhlásená v roku 1993.Rozloha tejto rezervácie je 286 ha.Ochrana sa vzťahuje hlavne na lesné porasty s prirodzeným drevinovým zložením a spoločenstiev skalných sutín na kryštaliniku Malej Fatry.Ide o vzácne Dubové lesy,v ktorých sú primiešané dreviny...

8 km dlouhý levostranný přítok Turiece nese ve své dolní části název Pivovarský, ale pod kopcem Stráne v části obce Martin - Podstráne mění svůj název i na Mlýnský potok přibližně v místech, kde se výrazně zařezává do amfibolitového podloží (metamorfovaný čedič) a vytváří několik menších soutěsek,...

Sedlo pod Suchým - sedlo (1303 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. V hřebeni vybíhajícím na jih z vrcholu Suchý (1467,8 m). Odděluje Suchý na severu od nepatrného vrcholku (asi okolo 1335 m) v hřebeni táhnoucímu se ke Kľačianskej Magure (1366,7 m). Západní úbočí klesají ze sedla do Pekelné doliny,...

Plešel – ze strany hřebene nevýrazný vrchol (980,8 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. Z opačné strany výrazný, závěrečný suk hřebene vybíhajícího na západ z polany Javorina k průlomovému údolí Váhu. Plešel najdeme asi 1700 metrů na západ od Chaty pod Suchým, která na tomto hřebeni stojí....

- od jihozápadu první vrchol (1468 m n.m.) v hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry, který vystupuje nad hranicí lesa až do klečového stupně. Dá se říci, že zde hlavní hřeben, z tohoto směru, začíná. Ten pak odtud pokračuje k severovýchodu. Přes dvě široká bezejmenná sedla směřuje k Bielym skalám (1462 m)....

Domašín je nevýrazný plochý kopec,okolo ktorého preteká rieka Váh.Domašín je Váhom obkolesený z troch strán v Domašínskom meandery.Dobšínský meander je súčasťou Strečianského prielomu Váhu medzi Strečnom a Dubnou skalou.Na kopec nevedie označená turistická značka.

Chata pod Suchým – turistická chata (1075 m n.m.) v západní části Kriváňské Malé Fatry. Na katastru obce Varín. Najdeme ji pod hřebenem vybíhajícím z vrcholu Suchý (1467,8 m)k severozápadu. V tomto hřebeni, pak asi necelé 2 km od Suchého za sedlem Príslop pod Suchým , pod polanou Javorina, ze...

Príslop pod Suchým – nevýrazné, protáhlé sedlo (1190,5 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme jej v hřebeni vybíhajícím k severozápadu z vrcholu Suchý (1467,8 m). Odděluje tento vrchol od nepatrné, bezejmenné vyvýšeniny v hřebeni (1203 m) táhnoucímu se k polaně Javorina a vrcholům Kopa...

Obec, vznikla na území bývalého královského území, a první zmínky pocházejí z roku 1266. Patřila drobným zemanským rodinám. Navštívit můžete ranněgotický kostel z dob kolem roku 1300, renesančně přestavěný v roce 1611 a později drobně upravený. Z pamětihodností vzpomeňme ještě barokní kúrii z první poloviny...

Nejvyšší vrch, 1157m, v pohoří Čergov, pojmenovaný také Velký Minčol. Na východním svahu vrchu pramení řeka Topľa. Z lučinatého vrcholu je daleký kruhový výhled. Na vrchol vede 6 značených turistických tras. Nejkratší výstup je z obcí Kyjov a Livovská Huta.

Javorina – rozcestí turistických tras v Kriváňské Malé Fatře, v západní části tohoto pohoří, u horního koce lyž. vleku, nad Chatou pod Suchým. Nachází se v plýtkém travnatém sedélku hřebene (1150 m n.m.), který vybíhá na severozápad z vrcholu Suchý (1467,8 m), asi 750 metrů západně od sedla...

Ferratový chodník (pomineme-li řetězy zajištěné úseky v jiných částech Karpat) představuje první klettersteig (jak by se asi v bývalých zemích Habsburské monarchie měly zajištěné lezecké trasy označovat) na Slovensku. Vznikl v roce 2013 (zpřístupněna vlastní jištěná část) a 2014 (otevření turistického chodníku...

NPR Starý hrad – Národní přírodní rezervace (85 ha) v Národním parku Malá Fatra. Lokalita leží na pravém břehu řeky Váh, v oblasti „Domašínskeho meandra“, a zahrnuje hradní vrch se zříceninou Starý hrad a západně a jižně orientovaná úbočí hory Plešel (981 m n. m.) budované granitoidy (žuly), která...

První písemná zmínka pocházíé z roku 1474. V obci se nachází pěkný, původně renesanční měšťanský dům ze 16. století. O dvě století později byl barokně a klasicistně přestavěn. V blízkosti se nachází anglický park se zimní zahradou.

Kopa - zalesněný vrchol (1139,8 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. Vrchol zde najdeme v hřebeni vybíhajícím k severozápadu z vrcholu Suchý (1467,8 m). Na východě v tomto hřebeni oddělen Sedlom Kopy (přibližně 1082 m) od návrší s polanou Javorina. Severozápadní hřeben klesající z vrcholu...

- nápadný ostrý, rozeklaný, vápencový, skalnatý úsek hlavního hřebene v západní části Kriváňké Malé Fatry. Leží mezi vrcholy Stratenec a Suchý. Zvláště v něm vynikají dva skalnaté vrcholy. Hlavní (vyšší) kuželovitý vrchol (1462 m) leží nad sedlem Vráta (1440 m), které jej odděluje od severovýchodně...

Sedlo Vráta – sedlo (1440 m n.m.) v hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry. Leží mezi severním, vyšším vrcholem Bielych skal (1462 m) na jihozápadě a vrcholem Stratenec (1512,6 m) na severovýchodě. Severozápadní úbočí prudce klesají ze sedla do Prostrednej doliny (jedna ze závěrečných větví Doliny Kúr)....

NPR Suchý – národní přírodní rezervace (429,42 ha) nacházející se v pohoří Kriváňská Malá Fatra. Rezervace byla vyhlášena v roku 1979 na katastrálních územích obcí Krásňany a Nezbudská Lúčka. Chráněné území zahrnuje část hlavního hřebene pohoří od vrcholu Suchý (1467,8 m n.m.), přes Biele...

Starohradská dolina – rozcestí turistických tras (420 m n.m.) v Kriváňké Malé Fatře, v dolní části Doliny Hradská, na zpevněné cestě, poblíž toku Hradského potoka pod zříceninou Starého hradu. Okolí rozcestí je zalesněno. Červená trasa vedoucí po zpevněné cestě od Nezbudské Lúčky zde ostře mění směr...

Přírodní rezervace Veľkej Fatry, vyhlášená v roce 1988 a rozkládající se na ploše 0,40 ha. Specializuje se na ochranu typického rašeliniště přechodného typu s pestrou mozaikou fytocenóz a s výskytem chráněných rostlinných druhů.

Obec proslulá dřevařským průmyslem. V 16. století patřila hradu Sklabiňa. V obci se nachází raněgotický kostel z konce 13. století, jedna z nejcennějších umělecko historických památek v Turci. Po požáru v roce 1636 byl opraven a přistavěla se samostatná renesanční zvonice. Interiér je barokní.

Plochý travnatý vrchol v Lúčanské Malé Fatře, resp. v oblasti Martinských holí, jak se označuje severní část tohoto pohoří, měří 1456 m n/m. Na vrcholu stojí radiový a televizní vysílač z roku 1970, 116 m vysoký. Podle něj je Krížava jasně rozeznatelná. Významný orientační bod při pozorování z jiných částí...

- kosodřevinou porostlý, vápencový vrchol (1512,6 m n.m.) v západní části hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Nachází se mezi vrcholy Biele skaly (1462 m) a Malý Kriváň (1670,9 m). Od Bielych skal na jihozápadě jej odděluje Sedlo Vráta (1440 m). Od Malého Kriváňa na východě pak Sedlo Priehyb (1450,4 m)...

Domašínsky meander je prírodná pamiatka,vyhlásená v roku 1978.Rozloha tohto meanderu je 80,4 ha.Nájdeme ho u rieky Váh pri Strečianskom priesmyku.Bol vytvorený postupným zarezávaním rieky Váh do dvíhajúceho sa pohoria koncom treťohôr a začiatkom štvrtohôr.Táto forma riečneho reliéfu je ojedinelá v celých Západných...

Meškalka – oblý vrchol (1535,5 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme jej v jihozápadní rozsoše Malého Kriváňa (1670,9 m). Meškalka je nejvyšším vrcholem v pohoří, který neleží v jeho hlavním hřebeni.Od vrcholu Malého Kriváňa jej odděluje široké a plýtké Sedlo Meškalky (přibližně 1491 m)....

Sedlo Brestov – sedlo (970 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme jej v bočním hřebeni vybíhajícím na severozápad z vrcholu Suchý (1467,8 m) mezi vrcholem Kopa (1139,8 m) na jihovýchodě a vrcholem Jedľovina (1035,2 m) na severozápadě. Jižní úbočí klesají ze sedla do doliny Hradské. Opačná...

Obec Nezbudská Lúčka sa spomína už v roku 1439.Patrila panstvu Starý hrad.Obyvatelia tejto obce sa živili prevažne poľnohospodárstvom,prácou v lesoch a pltníctvom.Na rieke Váh je kompa,ktorá spája Nezbudskú Lúčku so Strečnom.Východne od obce sa na kopci nachádza skupina chránených stromov Lipy,ktoré boli v roku 1982...

Jedľovina – zalesněný vrchol (1035,2 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře. Je to závěrečný vrchol v hřebeni vybíhajícím k severozápadu z vrcholu Suchý (1467,8 m). Jeho nejbližším, sousedním vrcholem v tomto hřebeni je Kopa (1139,8 m) nacházející se jihovýchodně od něj. Oba vrcholy odděluje sedlo...

Strečno, pod hradom – rozcestí turistických tras u parkoviště pod hradem Strečno, při silnici č. 18. Je zde rozcestí červené trasy (hřebenovka Malé Fatry) se žlutou trasou směr Kojšová a Stráňavy. Od rozcestí lze dojít: po červené trase, tunelem pod hlavní silnicí, po silnici do Strečna, k lávce přes Váh...

Sedlo Priehyb – asi 500 metrů široké, dvojité sedlo (nadmořská výška u rozcestníku 1450,4 m – druhé snížení, blíže Stratenca, má o něco málo vyšší výšku a mezi nimi je vyvýšenina – 1462,1 m) v hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry. Leží mezi vrcholem Stratenec (1512,6 m) na západě a druhým...

Nezbudská Lučka – turistické rozcestí uprostřed stejnojmenné vesnice, na pravém břehu, u lávky přes řeku Váh. Prochází zde červená trasa (hlavní hřebenovka Malé Fatry). Po lávce lze přejí do vesnice Strečno a k hradu Strečno. Nebo po tomto břehu pokračovat k rozcestí „Starohradská dolina“ a na...

Železniční zastávka Strečno - leží v katastrálním území obce Nezbudská Lúčka, na severním okraji její zástavby. Její historicky a roky užívaný název je však Strečno (obec Strečno leží na opačném břehu Váhu). Tak je zastávka známa i turistické veřejnosti. Železniční zastávka, v této atraktivní oblasti, je...

Obec ležící na levém břehu řeky Váh, východně od Žiliny. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1321, tehdy patřila hradu Strečno. Obci vévodí zřícenina hradu Strečno, pocházející z roku 1384. Z vrcholu hradní skály je pěkný výhled na Strečnianský průsmyk a severní část Žilinské kotliny. Nedaleko obce...

- výrazný travnatý vrchol (1670,9 m n.m.) v hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry. Druhý nejvyšší vrchol tohoto pohoří. V hlavním hřebeni jej na západě od sousedního Stratenca (1512,6 m) odděluje Sedlo Priehyb (1450,4 m). Sousedním vrcholem v hřebeni na severovýchodě jsou Koniarky (1535 m). Od nich jej odděluje...

Zalesněný vrchol vybíhající z hlavního hřebene Krivánskej Fatry na jih od Suchého. Turistická značená trasa vrchol obchází, na jižních svazích je chata a lyžařské vleky.

Národní přírodní rezervace vyhlášená v roce 1976 s rozlohou 204 ha. Ochrana komplexu přirozených lesů na křemičitém podloží s extrémně kyselými půdami, s typickou výškovou stupňovitostí. Výskyt chráněných a málo se vyskytujících živočichů, včetně dravců a šelem.

Príslopok – vrchol (1141,4 m n. m.) v Kriváňské Malé Fatře, na území Národního parku Malá Fatra. Najdeme jej v bočním hřebeni, vybíhajícím z hlavního hřebene na severozápad v Sedle Priehyb. Od hlavního hřebene jej na jihovýchodě odděluje Sedlo na polaně Rakytov (přibližně 1115 m n. m.). Na...

Sedlo na polaně Rakytov - sedlo (přibližně 1115 m n. m. – přesná nadmořská výška není na mapách uváděna) v Kriváňské Malé Fatře, na území Národního parku Malá Fatra. Najdeme jej v bočním hřebeni, vybíhajícím z hlavního hřebene na severozápad v Sedle Priehyb. V něm odděluje...

Rozcestník zelené a žluté turistické značky na břehu Kantorského potoka, nedaleko Sklabinského Podzámku. Východisko do Kantorské Doliny.

Rozcestník modré a žluté turistické značky v dolní části Sklabinské doliny. Žlutá vede k chatě Lysec a přejdete-li na modrou, dále dojdete k lyžařskému středisku Jasenská dolina.

Rozcestník ve Sklabiňské dolině, na modře značené turistické trase začínající v obci Sklabiňa a vedoucí až k vrcholu Jarabiná.

Obec ležící nedaleko Sklabinské Podzámku, východně od Martina. První písemné zmínky o ní pocházejí již z roku 1242. Tehdy spadala pod panství hradu Sklabiňa, patřícímu rodu Révayů. Našla se zde popelnicová pole lužické kultury. Za druhé světové války působila v nedaleké Kantorské dolině silná partyzánská...

Přírodní památka nacházející se na území Přírodní rezervace Katova skala nedaleko vrcholu Katovej skaly. Ochrana 60 m dlouhé korozně-řítivé jeskyně. Je významná z geologického, geomorfologického a historického hlediska. Veřejnosti není přístupná.

Obec Strečno leží vo výške 360 m. n. m. na rozhraní turčianskej a žilinskej kotliny v mieste, kde rieka Váh preteká cez pohorie Malá Fatra. Má približne 2550 obyvateľov, patrí do okresu Žilina a je dôležitý dopravný uzol. Prvá zmienka o obci je z roku 1321, ale žilo sa tu už oveľa skôr. Našli sa tu stopy o...

Záborie je menšia obec, neďaleko Sklabiny v okrese Martin.Prvá písomná zmienka o obci pochádza z roku 1263.Miestny obyvatelia sa živili prevažne poľnohospodárstvom,tkáčstvom a spracovaním ovčej vlny.Narodil sa tu známy slovenský básnik,prozaik,dramatik,historik a novinár Jonáš Záborský.Na jeho pamiatku bola v obci...

NPR Prípor - národní přírodní rezervace (272 ha) v Kriváňské Malé Fatře, vyhlášená v roku 1980, v závěru Belianskej doliny, na katastrální území obcí Belá, Dolná Tižina a Krasňany. Její hranice sahající po hlavní hřeben, na západě od sedla Priehyb, přes Malý Kriváň (1 671 m n. m.), sedlo...

Pod Jedľovinou – rozcestní nad sedlem mezi Jedľovinou (1035,2 m n. m.) a vrchem Dúbravy (545,5 m). Najdeme jej na zasobovací cestě mezi obcí Varín a Chatou Pod Jedľovinou (asi 500 metrů pod chatou). V blízkosti jsou k dispozici sjezdovky s vleky, chata Fatranka a Chata Pod Jedľovinou poskytující ubytování a...

Malá obec ležící jižním směrem od města Turany. Protéká zde Podhradský potok a u obce začínají dvě doliny Hlavná a Hradská. Dobré výchozí místo pro trasy severozápadní části Velké Fatry.

Dolina Kúr – rozcestí turistických tras (517,6 m n.m.) nacházející se asi 3 km jihovýchodně od obce Krásňany, u hájovny při toku potoka Kúr v ústí stejnojmenné doliny. Až k rozcestí se lze dostat autem po místní komunikaci (odbočka, vpravo ze silnice č. 583, je půl kilometru za obcí Krásňany). U hájovny se dá...

Prostá – vrchol (1144 m n. m.) v Kriváňské Malé Fatře, na území Národního parku Malá Fatra. Najdeme jej v bočním hřebeni, vybíhajícím z hlavního hřebene na severozápad v Sedle Priehyb. V tomto hřebeni je na jihovýchodě sousedním vrchem Príslopok (1041,4 m). Oba vrcholy odděluje bezejmenné,...

Přírodní rezervace vyhlášená v roce 1982 a s rozlohou 46,7 ha. Ochrana mohutného útesu budovaného z lavicovitých vápenců s Krasovými jevy (jeskyněmi). Zbytky přirozených lesních i nelesních společenství s výskytem chráněných rostlinných a živočišných druhů.

Malá obec ležící východně od Martina. Za 2. světové války (30. 9. 1944) ji fašisté vypálili. Po válce byl znovu obnovena. Nad obcí se tyčí zřícenina raněgotického hradu Sklabiňa, postaveného ve 13. století. V roce 1328 byl hrad sídlem župy a v roce 1436 vyhořel. Později ho upravili, opevnili a postavili Kapličku. V...