Ubytování

NEJVĚTŠÍ ZAJÍMAVOSTI A PAMÁTKY MĚSTA KOLÍNA

NEJVĚTŠÍ  ZAJÍMAVOSTI  A  PAMÁTKY  MĚSTA  KOLÍNA

Město Kolín je městem královským a první zmínku o něm můžeme dohledat už z roku 1261. Jeho historie je velmi bohatá, což dokládá i řada zajímavých historických a kulturních památek.

Městská památková rezervace návštěvníkům nabízí soubor architektonických památek. Dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, na jehož budování se podílel známý architekt Petr Parléř.

Při procházce městem vás jistě zaujmou dochované středověké a novodobé stavby, za shlédnutí však stojí také počiny architektury moderní. Ke spokojenosti některých z nás se podařilo dochovat i některé technické památky, jako je například řepařská drážka, na níž je možné se také projet.

Také v současné době je Kolín pro návštěvy velmi atraktivním cílem. Město připravuje celou řadu sportovních a kulturních akcí – výstavy, koncerty, festivaly, přednášky, doprovodné akce. K využití je řada sportovních a kulturních zařízení – synagoga, muzeum, galerie, výstavní sály.

Foto: Hugo Pelikán

Radnice a Karlovo náměstí

Karlovo náměstí bylo a stále je centrem veškerého dění ve městě. Jeho tvar a výměra byly vytyčeny již ve 13. století, kdy město začalo vznikat. Dříve náměstí sloužilo převázně jako tržiště, což bylo dáno tím, že město leželo na obchodní trase, tzv. Trstenické stezce (spojovala Prahu, Moravu a východní Evropu). Kromě toho zde probíhaly různé světské i církevní slavnosti.

Nejvýznamnější budovou celého náměstí je samozřejmě radnice. Základ radnici dal měšťanský dům z roku 1494, později stavba prošla mnoha rekonstrukcemi a přestavbami. Na konci 19 století byla k této radnice připojena ještě sousední budova. V současné době je průčelí vyzdobeno sochami a malbami ukazujícími výjevy z dějin města. Za prohlídku stojí také zadní část budovy, kde byly při rekonstrukci objeveny portály a gotická průčelí.

Kromě radnice se na náměstí nachází dalších 22 domů. U většiny z nich se podařilo dochovat jejich středověké jádro pocházející ze 13. až 14. století a dokládají skutečnost, jak byla měšťanská architektura hodnotná a cenná. Na začátku 20. století k těmto domům přibyly ještě další dva, naopak ukazující moderní architekturu. Vaše oči ale jistě nejvíce upoutají domy s krásně a zajímavě zdobenými průčelími, které pocházejí z dílny místního stavitele Josefa Jedličky – dům U černého orla, dům U zlaté štiky, dům U zlatého lva.

Střed Karlova náměstí je vyzdoben kašnou z druhé poloviny 19. století a hned vedle se tyčí barokní mariánský sloup z druhé poloviny 17. století. Ten byl vystavěn jako památka na velkou morovou epidemii v roce 1680, kdy zde na tuto nemoc zemřelo 826 lidí. Sloup byl vyzdoben orginály krásných soch, které byly před několika desetiletími nahrazeny kopiemi.

Foto: Hugo Pelikán

Chrám sv. Bartoloměje

Tato stavba je nejcennější památkou města. Začátek stavby se datuje, stejně jako budování celého města, do 13. století a celá výstavba probíhala postupně. Přibližně 100 let od zahájení stavby byl kostel velmi poškozen požárem. O obnovu se zasloužil architekt Petr Parléř povolaný Karlem IV. V následujících stoletích došlo k několika dalších stavebním úpravám, byla postavena zvonice. V 17. století byl chrám opět poškozen, a to díky probíhající třicetileté válce. Jeho další obnova byla trochu ovlivněna nedostatkem peněz, takže trvala dlouho. V 18. století byla vybudována v těsné blízkostí chrámu kostnice, jejíž vnitřní vybavení je vytvořeno z lidských ostatků a bohužel došlo k další tragédii – chrám byl zničen velkým požárem. Obnova byla opět velmi nákladná a časově náročná, zakončena byla až na začátku 20. století.

V současné době je interiér vyzdoben řadou cenných památek. K nejcennějším patří gotické pastoforium – schránka pro uložení Nejsvětější svátosti, cínová křtitelnice, barokní oltář se sochařskou výzdobou, obraz „Umučení sv. Bartoloměje“ nebo cyklus reliéfů Křížové cesty.

Ke chrámu neoddělitelně patří také dochované městské opevnění se dvěma hradebními zdmi pocházejícími ze 13. století. Na ně jsou přímo nalepeny dvě nejstaší budovy škol – Stará a Nová farní škola. V současné době obě budovy slouží pro expozice Regionálního muzea Kolín.

Kolínský zámek

Na místě, kde nyní stojí zámek, bývalo dříve městské opevnění s Klášterní bránou. Zřejmě se zde nacházel také klášter dominikánů. Ten byl husity zničen. Husitský hejtman si později nechal vybudovat v blízkosti Klášterské brány hrádek. Ten se v průběhu historie dostal do rukou Jiřího z Poděbrad, později jeho syna a nakonec uherského krále Matyáše Korvína. Nakonec jej získal Vladislav Jagellonský a připojil jej k majetku královské koruny. Na přelohu 15. a 16. století byl hrad přestavěn a rozšířen. V polovině 16. století započala přestavba na zámek. V průběhu třicetileté války byl zámek mnohokrát poškozen a celé panství bylo nepříliš velké hodnoty. Za vlády Marie Terezie bylo panství rozparcelováno a zámek byl prodán podnikateli Václamu Veithovi. Ten zámek opět přestavěl a renovoval, bohužel část budovy byla zbořena v důsledku výstavby železnice. I další majitelé zámek upravovali, mnohdy ne příliš citlivě - příkladem byla rekonstrukce stavby, aby byl lépe přizpůsobem potřebám pivovaru. Na konci 19. století areál koupila akciová společnost Zámecký pivovar a byla realizována další přestavba. Také aktuálně probíhají úpravy tak, aby památka byla zachována.

Celý areál zámku zahrnuje palác a předzámčí, které obklopují malé a velké nádvoří. Z rozsáhlého paláce se bohužel dochovalo jen západní křídlo, které obsahuje i pozůstatky Klášterské brány. V suterénu se nacházejí rozsáhlá sklepení. Dochovaný je také prostor bývalé kaple se sakristií. U budovy předzámčí nám středověkou podobu dokládá dochované torzo věžovité vstupní brány s portály.

Kolínské Zálabí a jeho zajímavosti

Zálabí znamená Zálabské předměstí. Na tomto místě se dříve ve středověku rozprostíraly dvě vesnice – Brankovice a Mnichovice. Ty nejprve patřily cisterciáckému klášteru v Sedlci a začátkem 15. století byly prodány městu Kolín. Jejich názvy zanikly a oblast se označuje jako Zálabské předměstí. Kontakt obyvatel na obou březích řeky byl zajištěn dřevěným mostem. Dnes na tomto míste najdete architektonicky zajímavý Masarykův most z 1. poloviny 20. století.

Významnou stavbou Zálabí je bezesporu kostel sv. Víta, dříve náležející obci Mnichovice. Postavili ho zřejmě cisterciáci ze Sedlce. Jeho nejstarší části pocházejí již z doby na přelomu 13. a 14. století. Později došlo k několika menším nebo větším úpravám a přestavbám, byla postavena průčelní věž. Interiér je vyzdoben významnými barokními a renesančními památkami a předměty. Ke kostelu patří také cenný historický hřbitov, na konci 18. století to dokonce bylo jediné místo, kde bylo možné pohřbívat. Svému účelu sloužil až téměř do konce 19. století. V současné době je hřbitov zanedbaný, i přesto si zde můžete prohlédnout soubor hodnotných náhrobků z 19. století.

Neméně významnou památkou je gotická věž Práchovna na skále nad Labem. Pochází asi z 1. poloviny 15. století a byla jakýmsi vysunutým opevněním města. V 16. a 17. století byla využívána také jako strážní věž. Ještě o něco později sloužila jako uložiště střelného prachu, z čehož vzešel také její současný název. Kolem poloviny 19. století věž bohužel přišla o střechu a stala se z ní zřícenina. Až v roce 2006 byla střecha znovu obnovena a vznikla krásná vyhlídka.

Další zajímavostí je Podskalský mlýn pocházející z konce 15. století. Vlastnilo ho postupně několik měšťanských rodů, například také rodina Radimských (je to rodiště českolovenského diplomata a spisovatele Dr. Ladislava Radimského, píšícího pod pseudonimem Petr Den). Ti stavbu přebudovali v duchu průmyslové architektury s historickými prvky. Další úpravy následovaly po povodni a požáru. Dnes jej bohužel najdete v nedobrém, možná až zpustlém stavu.

Cennou technickou památkou je také elektrárna vybudovaná několik let před 2. světovou válkou pro tehdejší společnost ESSO.

Kutnohorské předměstí a jeho památky

Kutnohorské předměstí z počátku 13. století je část města nacházející se východně od historického centra. I zde se nachází několik památek, které stojí za zmínku.

Významnou památkou je budova bývalé Reálné školy (dnes se tento typ školy nazývá Obchodní akademie), která nahradila nevyhovující Novou farní školu.

Dalším skvostem je klášter kapucínů s kostelem Nejsvětější Trojice. Areál byl vybudovaný v 2. polovině 17. století, později byl přestavován. Dnešní podobu získal díky úpravám před 1. světovou válkou. Podle pravidel kapucínů je architektura i výzdoba jednoduchá.

Za pozornost také stojí skvostné Městské divadlo. Budova byla postavena v průběhu 2. světové války a patří k perlám moderní architektury.

Zmínit bychom se měli také o budově bývalého špitálu a kostela sv. Jana Křtitele. Ten patří mezi nejstarší stavby v Kolíně, vybudován byl na přelomu 13. a 14. století. Špitál svému účelu sloužil až do roku 1518, kostel byl pak využíván jako hřbitovní svatyně. V dalších letech byl kostel mnohokrát upravován a přestavován a od roku 1952 jej využívá pravoslavná církev. Interiér je vyzdoben nástěnnými malbami a oltářem z poloviny 18. století.

Zapomenout bychom neměli ani na budovu bývalé Staré pošty. Tato empírová stavba vznikla kolem poloviny 19. století. Zmíníme i trosky starobylého kostela Všech svatých, který najdete na návrší vedle nádraží. Jeho vznik se datuje na počátek 14. století a byl několikrát přestavován. Po josefínských reformách roku 1784 byl zrušen, nebyl již využíván a budova tak velmi chátrala. Generální rekonstrukce se odehrála až v 1. polovině 20. století. Bohužel ale došlo k opětovému zničení, a to v důsledku bombardování v roce 1945. Z toho už se budova nevzpamatovala a dnes je z ní zřícenina.

Podívejte se na přehled Penzionů v Kolíně a kempy v okolí Kolína

Doporučujeme navštívit

Velmi dobré 8.0 / 10
Úžasné 10.0 / 10

Penzion roku

© FTonline s.r.o. - Všechna práva vyhrazena. | Obchodní podmínky
Webdesign pro portály
TOPlist TOPlist