Penzión Škerda - Okolí

Významné centrum tur.ruchu v Západných Tatrách.

Brestovská jaskyňa bola v roku 1979 vyhlásená za národnú prírodnú pamiatku.Pod ochranou je 1450 metrov dlhá puklinovoriečna jaskyňa,v ktorej je stále aktívny podzemný tok.Patrí k najvýznamnejším jaskyniam v Západných Tatrách.Jej význam je hlavne z geomorfologického hľadiska.Verejnosti je vstup do jaskyne zakázaný.

Goričková je výrazný hraničný vrch,ktorý nájdeme v skupine Červených vrchov.Severné svahy tohto vrchu sú zrázne,južné sú miernejšie a vedie tadiaľto chodník.Z vrcholu za jasného počasia je pekný výhľad na Kriváň,Liptovské kopy a do Tichej doliny.

Národná prírodná rezervácia Kotlový žľab bola vyhlásená v roku 1926 s následnou aktualizáciou v roku 1934 a neskoršie v roku 1984.Rozloha rezervácie je 70,8 ha.Pod ochranou je tu pralesovitý smrekový porast s prechodom do kosodreviny na kryštaliniku Západných Tatier.V súčastnosti je rezervácia v zlom stave,z dôvodu polomov...

Pachoľa je mohutný vrch pravidelného ihlanovitého tvaru so skalnatým vrcholom pokrytým skalnými blokmi,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier medzi Baníkovom 2178 m n.m. a Spálenou 2083 m n.m..Z vrcholu je nádherný kruhový výhľad.

Prírodná rezervácia Úplazíky bola vyhlásená v roku 1974 a rozprestiera sa na rozlohe 31,2 ha.Pod ochranou je tu bralnaté dolomitovo-vápencový hrebeň s bohatou vápencovou flórou ale aj vzácnou faunou.Prírodná rezervácia Úplazíky nie je pre verejnosť prístupná.

Nevýznamnější turistické středisko v oravské části Západních Tater v Zuberecké kotlině (Podtatranské brázdě). Obec s 1200 obyvateli. Přímé východiště do skupiny Sivého vrchu a do Roháčské doliny nebo Skorušínských vrchů. V obci je bezpočet možností ubytování: hotely penziony, ubytování v soukromí (viz...

Kontakt: Turistická informačná kancelária Zuberec Hlavná 289 027 32 Zuberec tel: +421 43 532 07 77 fax: +421 43 539 51 97 e-mail: tik@zuberec.sk web: www.zuberec.sk

Prírodná rezervácia Medzi bormi bola vyhlásená v roku 1980.Rozprestiera sa na ploche 6,55 ha medzi Zubercom a Habovkou.Ochrana sa tu vzťahuje na rašeliniská vrchoviskového typu s jazierkami,biltami a vzácnou a chránenou flórou.Verejnosti je vstup do rezervácie zakázaný.

Rozcestie sa nachádza nad obcou Zuberec. Tabula nám ukazuje červeno značenú cestu,do Zuberca a opačne osada Brestová,chata Zverovka až pod Ostrý Roháč k Ťatliakovej chate. A potom tu mame ešte žltú ktorá tu začína a pokračuje cez sedlo Pálenica až do osady Jalovec na liptove.

Obec Habovka leží v Studenej doline neďaleko Zuberca.Prvá písomná zmienka o obci pochádza zo 16. storočia.Bola osídlená slovenským obyvateľstvom na základe valaského práva.V roku 1683 obec vypálili poľsko-litovské vojská.V obci z kultúrno-historických pamiatok nájdeme klasicistický kostol z roku 1820,ktorý bol postavený...

Hlboká dolina je jedna z vetiev Jalovskej doliny,ktorej horná časť sa nazýva Vrece pod vrchmi Spálená 2083 m n.m.a Pachoľa 2167 m n.m..Je to typický ľadovcový kotol s dobre znateľnými stopami činnosti ľadovca,s početnými suťovými žľabmi a balvanovými poliami.Zo spodnej časti Hlbokej doliny je výstupová trasa zo zelenou...

Prameň v Bobroveckej doline sa nachádza hneď vedľa cesty,kadiaľ vedie modrá turistická značka.

Skazen oravské vesnice v krásném prostředí na polaně u osady Brestová u silnice mezi Zubercem a Zverovkou. Jsou zde soustředěny typické oravské objekty, dokládající život a bydlení rolníků, pastýřů, řemeslníků (především pláteníků) a drobných zemanů. Rešení půdorysu zastavby se opírá o uliční...

Múzeum sa nachádza v Zuberci-Brestovej,ukazuje život oravských dedín v minulosti.

Brestová je zaujímavé prírodné prostredie poľany,ktoré nájdeme medzi Zubercom a Zverovkou.Vedie sem aj asfaltová cesta.Toto prostredie v súčastnosti slúži ako múzeum ľudovej architektúry v prírode a nachádza sa tu Múzeum oravskej dediny s typickými oravskými objektami,ktoré dokumentujú život,bývanie a prácu oravských...

Neskorogoticky kostol sv.Alžbety,premiestnený do múzea orav.dediny

Vyšné Hutianské sedlo – sedlo (940 m n.m.) ležící na západním okraji Západních Tater, Mezi vrcholy Hutianský Beskyd (947 m – vrchol patří k Podtaranské brázdě) a vrcholem Biela skala (1377 m - Západné Tatry). Je to ploché a široké sedlo, kterým prochází asfaltová silnice č. 584 ze Zuberca do Liptovského Mikuláša....

Biela Skala – vrchol (1377 m n.m.) na západním okraji hlavního hřebene slovenských Západních Tater, ve skupině Sivého vrcha. Vrchol v hřebeni na západě oddělen sedlem Biele Vrátka od Malej Bielej skaly (1316,1 m). Na východě jej pak Biele sedlo (1320 m) dělí od Sivého vrcha (1804,5 m), respektive od jeho vedlejšího vrcholu...

Radové skaly sú v západnom hrebeni Sivého vrchu 1804 m n.m. Pozostávajú s vápencovými a dolomitovými bralami,vežami a úžľabinami.Vedie tadiaľto červená turistická značka,v niektorých miestach treba využiť zabudované reťaze.Z hrebeňa je pri peknom počasí dobrý výhľad na Sivý vrch a okolie.

Památník, konec žluté turistické značky. .............................................................................................

Sedlo Pálenica – mohutný horský průsmyk (1570 a 1573 m n.m. – dvě snížení) nacházející se v hlavním hřebeni Západních Tater. Odděluje, na západě ležící, podcelek (skupinu) Sivého vrchu, budovanou vápencovými příkrovy, od Roháčů, které budují převážně krystalické břidlice a žuly. Ve slupině Sivého...

Národní přírodní rezervace Sivý vrch chrání severní a severozápadní úbočí, jako i hlavní hřeben vápencového Sivého vrchu až po vrchol. Důvodem ochrany jsou jedinečné geomorfologické tvary v tzv. Radových skalách - skalním městě na hřebeni hory s mnoha vápencovými věžemi, stěnami, propastmi a terasami. Díky...

Národná prírodná rezervácia Sivý vrch bola vyhlásená v roku 1974.Rozprestiera sa na rozlohe 113 ha.Pod ochranou je tu územie budované prevažne vápencami a dolomitmi s vyvinutým vysokohorským krasom,s charakteristickým skalným mestom,bralnými formami a aj priepasťou.Nachádza sa tu bohatá vápnomilná flóra a je tu aj výskyt...

Vrch Ostrá leží medzi sedlom Predúvratie 1585 m n.m. a Sivým vrchom 1805 m n.m.Pod vrcholom vedie zelená turistická značka.Je zväčša kosodrevinou porastený vrch,ktorý je na jar pokrytý na trávnatých miestach bohatou kvetenou.

Sivý vrch nájdeme v západnej časti hlavného hrebeňa Západných Tatier,kde je dominantou okolia.Patrí do horskej skupiny vápencovej časti,na ktorej rastie bohatá vápnomilná vysokohorská kvetena.Z vrcholu je nádherný výhľad,samozrejme pri peknom počasí.V najexponovanejších úsekoch turistickej trasy sú reťaze.Sivý vrch...

Prvý vrch hrebeňa Záp.Tatier zo západu charakteristický nespočetným množstvom skalných útvarov.

Sivý vrch - vápencový vrchol (1804,5 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater, a zároveň nejvyšší vrchol jejich podcelku – vápencové skupiny Sivého vrchu. Je na západním konci tatranského hřebene jeho posledním výraznějším vrcholem. Z jeho vrcholu na západ hlavní hřeben klesá do plýtkého sedla – Sivý...

Brestová je plochý mimo zimného obdobia trávnatý vrchol,týčiaci sa v hlavnom hrebeni Západných Tatier.Najlepší prístup na tento vrch je zo sedla Pálenica,ktoré nájdeme v závere Bobroveckej doliny.Ďalší prístup je možný zo Zverovky cez Predný Salatín.Z vrcholu Brestovej je pri peknom počasí krásny kruhový výhľad.

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

Přístup buď z Žiarske doliny od chaty nebo z hlavního hřebene přes Baníkov. ..........................................................................................................

Vrchol nepříliš vysokého hraničního kopce v oblasti Západních Tater, který je pokryt horskými lukami. ..........................................................................

Malá Ostrá – klečí porostlý vrchol (1703,1 m n.m.)ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočním hřebeni Ostrej a Babek, který vybíhá na jih ze Sivého vrcha. V něm na severu za sedlem Sivá Priehyba (1650,5 m) sousedí právě se Sivým vrchom (1804,5 m). Na jihu ji pak od Ostrej (1763,9 m)...

Brestová – oblý vrchol (1933,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater a jeden z šesti vrcholů ve skupině Salatinov a zároveň je i hlavní křižovatkou hřebenů tohoto horského masivu. V hlavním hřebeni sousedí na západě se skupinou Sivého vrchu (1804,5 m). Od ní jej odděluje hluboké Sedlo Pálenica  (1573 m). O...

Nižná Magura - vrchol (1919,7 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách. Nachází ve skupině Liptovských Tater, v bočním hřebeni Otrhancov, vybíhajícím na jih z Hrubého vrcha. V tomto hřebeni na severu sousedí s vrcholem Prostredná Magura (2049,7 m). Na jihu je sousedním vrcholem vyšší, severní vrchol Ostredka (1919,7 m)....

Národná prírodná rezervácia Suchá dolina bola vyhlásená v roku 1993.Rozloha rezervácie je 1585 ha a svojou veľkosťou patrí k najväčším rezerváciám na Slovensku.Platí tu 5. najprísnejší stupeň ochrany.Suchá dolina sa vyznačuje jedinečnou pestrosťou lesných spoločenstiev.Nachádzajú sa tu vysokohorské smrečiny s...

Ostrá – jehlanovitý vrchol (1763,9 m n.m.)ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrcha. V něm je, na severu sedlem Príslop (1680 m), oddělen od Malá Ostrá (1703,1 m). Na jihu je sousedním vrcholem Veľká kopa (1647,7 m). Tady...

Soutěskovitá, vápencová dolina, oddělující na jihozápadě Západní Tatry od Chočských vrchů. Stáčí se poté k východu až pod Sivý vrch. Severozápadní rameno Ostré odděluje vedlejší větev nazývanou Huňova dolina, která je rozvětvena do sedmi žlebů. Do Liptovské kotliny Suchá dolina vyúsťuje při obci...

Pravá odnož Jalovecké doliny, vedoucí pod Sivým vrchem ke Kotlinám pod Brestovou. Je dlouhá asi 5 km, v dolní části zalesněná. V horní části se střídájí mýtiny s porosty kleče. Jsou zde dvě malá plesa - "Biele" a "Čierne Bobrovecké pleso. Dolinu odvodňoje Poliansky potok a vede jí žlutá tur. trasa do sedla Palenica...

Parichvost je dolina,ktorá je jedna z vetiev Jalovskej doliny.Horná časť je dosť strmá a končí v Baníkovskom sedle 2040 m n.m..Cez dolinu vedie modrá turistická značka.V zimnom období je tu častý výskyt snehových lavín.

Veľká kopa - nevýrazný vrchol (1647,7 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrchu. V něm je od Ostrej (1763,9 m) na severu oddělen plytkým, nevýrazným, bezejmenným sedlem. Na jihu je sousedním vrcholem Malá kopa...

Sedlo ve výšce 1910 metrů, křižovatka turistických tras.

Jeden z vrcholů hlavního hřebene Roháčů. Druhý jmenovec Roháčů, tzv. Plačlivô, nebo Plačlivý Roháč. Původně se nazýval Roháč pro označení rohaté zvěře žijící na Oravě. (zubr, kamzík atd...). Místní terén je velice náročný, je třeba dbát vysoké ostražitosti a chodit jen po značených trasách,...

Zverovka, 027 32 Zuberec tel.: 043/5395101 mobil: 0903/624066 e-mail: ztsever@hzs.sk ………………………………………….. centrální info HZS: email: hzs@hzs.sk tel: +421 527 877 711 web: www.hzs.sk

Látaná dolina sa rozprestiera medzi Zverovkou a Roháčskou dolinou.Je to 3,5 km dlhá lesnatá dolina,cez ktorú prechádza turistický chodník so žltou turistickou značkou.V zime je tu prispôsobený chodník aj pre bežkárov.Na konci doliny nájdeme široký ľadovcový kotol.V minulosti sa v doline ťažila železná ruda.

Spálený žľab sa nachádza v masíve Predného Salatína 1624 m n.m. a vedie tadiaľto modrá turistická značka zo Zverovky na rázcestie Brestová.Okrajom zasahuje lyžiarsky vlek a zjazdovka zo Salatínskej doliny.

- turistická chata nacházející se severní (oravské) straně Západních Tater. Na polaně Zverovka v nadmořské výšce 1 024,8 m. Blízko ústí Látanej a Roháčskej doliny do Studenej doliny. Asi 700 pod chatou (u zelené trasy do sedla pod Osobitou) se nachází Pleso Madras - nejníže položené jezero Západních Tater....

Chata sa nachádza v Roháčskej doline,je centrum turistiky v doline.

– oblý, holý vrchol (2047,5 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater a nejvyšší ze šesti vrcholů ve skupině Salatinov. Masiv Satinov je nemohutnějším a nejobjemnějším masivem Oravských Tater. Zároveň je nejzápadnější horou v Tatrách dosahující výšku přes 2000 m. V něm se samotný vrchol Salatina nachází se...

13m rozhľadňa na vrchole Skorušinej.

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

Sedlo Predúvratie – sedlo (1585 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve vápencové skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrchu. V něm odděluje Malú kopu (1637,3 m) od Veľkej kopy (1647,7 m). Západní úbočí klesají do Huňovej doliny (větev Suchej doliny) a...

Prostredné Salatínské sedlo - plýtké sedlo (2012 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Zde jej najdeme mezi Salatínom (2047,5 m) a Malým Salatínom (2046 m). Oba tyto vrcholy se nacházejí v hřebeni jen 200 metrů od sebe a rozděluje je právě toto sedlo. Severozápadní úbočí klesají strmě do Salatínskej...

Turisticky významné sedlo ve výšce 1656 m.n.m umožnující přechod z Roháčské doliny do Látanej doliny a táhnoucí se z Rákoně na severozápad

Jedna z dvoutisícovek hlavního hřebene Roháčů západně od Baníkovského sedla. Přístup po hřebeni od Brestové nebo Spálenou dolinou přes Baníkovské sedlo.

– vrchol (2046 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater ve skupině „Salatinov“. Na některých mapách není vrchol Malého Salatina uváděn, ale je považován jen za druhý, vedlejší vrchol Salatina (2047,5 m). Od nej je oddělen nehlubokým Prostredným Salatinským sedlom (2012 m). Ve východním hřebeni klesajícím z...

Malá kopa - klečí porostlý vrchol (1637,3 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrchu. Tady leží mezi Veľkú kopu (1647,7 m) a Babkami (1566,4 m). Od Vělkej kopy ji odděluje sedlo Predúvratie (1585 m). Od Babek zase...

Webkamera na připojením odkazu nás přenáší do oblasti Roháčů, do lyžařského areálu ve spálené dolině na úpatí Brestové a Salatínu.

Malá osada, rozcestí turistických tras. ..............................................................................................................

Zrekonštruovaný objekt, ktorý sa nachádza na Zverovke v Roháčskej doline.

Nejvyšší vrchol Skorušinských vrchů 1313,8 m.n.m.. Přístup z Oravic, Habovky, Tvrdošína a Trstené. Na vrcholu rozhledna umožňující rozhled do velmi širokého okolí. (Západní Tatry, Slovenské Beskydy, Malá Fatra, Chočské vrchy).

Skorušina je najvyšší vrch Skorušinských vrchov,cez ktorý prechádza červená turistická značka a končí tu zelená tur. značka.Nájdeme tu rozhľadňu,odpočívadlo a na vrchole kríž.Pri peknom počasí pekný výhľad na Západné tatry.

Osobitá – vápencová, skalnatá hora (1687,2 m n.m.) v severní části slovenských Západních Tater. Je izolovaně vysunuta na severozápad od hlavní masy Tater. Přes její nevelkou výšku je, díky této izolovanosti, velmi výraznou dominantou svému okolí. Představuje v rámci Západních Tater vlastní geomorfologickou jednotku,...

Výrazný vápencový vrch Západných tatier.

Vrch Lúčna je hraničný vrchol v severnej rázsoche Volovca.Nachádza sa medzi dvoma sedlami-Lúčnym a Bobroveckým.Jeho poľský názov je Grześ.Patrí medzi vrchy cez ktoré je povolený prechod štátnej hranice z oboch strán.Je tu križovatka turistických trás-zelená,modrá a žltá turistická značka.Z vrcholu je nádherný...

Je to západotatranská dolina,tiahnúca sa zo Zuberca až k Ťatliakovmu jazeru. GPS je uvedená na parkovisku.

Račkova dolina je dlhá dolina,často turistami navštevovaná.Je to dolina s mnohými stopami po činnosti ľadovca.Hornú časť Račkovej doliny tvorí široký kotol vybiehajúci pod Končistú 1994 m n.m. a Hrubý vrch 2137 m n.m..V týchto miestach ležia Račkove plesá.Spodná časť doliny je lesnatá a prechádza tu spevnená...

- úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi Zadným Salatinským sedlom (1907 m), nazývaným také Sedlo pod Zvonom a vrcholem Spálenej (2083,3 m). Několik menších skalnatých vrcholků v tomto hřebeni je pojmenováno, jako například Červená skala, Gankova kopa, Zvon. Severní úbočí hřebene prudce padají, na některých...

Je to poměrně známá národní přírodní rezervace, která má charakter skalní soutěsky o délce 2,5 km. Dolinou prochází bývalá státní cesta místy vysoko nad korytem potoka, který vytváří ve skalách množství kaskád a vodopádů. Dolinou vede naučný chodník, který nás dovede do podhorské vesnice Kvačany....

Babky - vrchol (1566,4 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve vápencové skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v zakončení bočního hřebene Ostrej a Babek, vybíhajícího na jih ze Sivého vrchu. V tomto hřebeni na severu sousedí s vrcholem Malá kopa (1637,3 m). Oba vrcholy jsou odděleny sedlem Babkova priehyba, nazývaným...

Národná prírodná rezervácia Osobitá bola vyhlásená v roku 1974.Rozprestiera sa na rozlohe 458 ha.Krajom rezervácie vedie zelená turistická značka zo Zverovky na Lúčnu 1652 m n.m..Pod ochranou tu je masív s pôsobivými skalnými útvarmi bizarných tvarov a krasovými javmi.Nachádza sa tu komplex zachovaných lesných porastov s...

Spálená – vrchol v hlavním hřebeni Západních Tater (2083,3 m n.m.), který na tomto vrcholu prudce mění směr. Na severozápadě je sousedním vrcholem Malý Salatín (2046 m). Oddělený je Zadným Salatinským sedlom nazývaným též Sedlom nad Zvonom (1907 m). Z něj hřeben přechází k vrcholu Spálenej dlouhým, divoce...

Scenéricky nejcennější dolina Západních Tater. Druhá nejdelší dolina tohoto pohoří. Od Zverovky po Tatliakovo pleso měří 5 km. Jejím přirozeným pokračováním je Smutná dolina. V době největšího zalednění ze ležel ledovec který byl více než 12 km dlouhý a asi 200 m silný (sahal až k Brestové u Zuberce). V období...

Predný Salatín je výrazný vrch,ktorý nájdeme v rázsoche nad Spáleným žľabom,kadiaľ vedie modrá turistická značka,vybiehajúcej na severovýchod z masívu Brestovej 1903 m n.m..Turistický chodník vedie nižšie pod vrcholom Predného Salatínu,na vrchol je vyšliapaní chodník.

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

– jehlanovitý, skalnatý vrchol (2166,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Hřeben na jeho vrcholu mění, téměř v pravém úhlu, směr. Na severo-severovýchodě je v něm jeho sousedním vrcholem Spálená (2083,3 m). Odděluje je nehluboké Spálené sedlo (2055 m). Odděluje ji nehluboké Spálené sedlo (2055 m). Na...

Drevený kostol z druhej polovice 15.storočia,zapísanýv UNESCO.

Baníkovské sedlo - výrazné sedlo (2040,4 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Vněm se nachází mezi vrcholem Pachoľa (2166,6 m)na severozápadě, a vrcholem Baníkov (2178 m) na jihovýchodě. Severovýchodní úbočí padají ze sedla do ledovcového kotle v závěru Spálenej doliny. Opačná jihozápadní...

Vesnice v Chočských vrších, ležící severním směrem od vodní nádrže Liptovská Mara. Odsud je přístup do Kvačianské a Prosiecké doliny. Výchozí místo pro turistické cesy.

Vrchol vysoký 1566 metrů. Prochází přes něj turistická značka. .................................................................................

Kontakt: infocentrum – CS Tours Vojtaššákova 496 027 44 Tvrdošín Tel/fax: +421 43 532 31 11 e-mail: cabadova@orava.sk web: www.cstours.sk

Jamnické plesa se nacházejí na konci Jamnické doliny v kotli pod Volovcem.Nižné Jamnické pleso je hluboké 4 metry v nadmořské výšce 1732 m a Vyšné Jamnické pleso má hloubku 8 m a leží ve výšce 1836 m.n.m

Tur.známka je venovaná Roháčskemu oblúku. GPS je uvedený Baníkov.

Asi 23 m vysoký vodopád na prahu Spálené doliny, a na přítoku Roháčského potoka. Nevyšší a nejvodnatější vodopád Západních Tater. Vznikl v dobách posledního zalednění před 8000 - 10000 roky. Ledovec Spálené doliny v těchto místech končil. Úlomky skal vzniklé zvětrávaním svahů okolo ledovce, jako i vlastni...

Vodopád sa nachádza v Roháčskej doline,výška 23m.

Najvyšší vrch v Roháčskom oblúku

Baníkov - vrchol (2178 m n.m.) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. V něm je od na severozápadě sousedícího vrcholu Pachoľa (2166,6 m) oddělen Baníkovským sedlom (2040,4 m). Na východě je za Sedlom nad Závraty (asi 2060 m) sousedním vrcholem (asi 2060 m) sousedním vrcholem Hrubá kopa (2166,4 m). Severní stěny...

Uměle vytvořené pleso v horní části roháčské doliny. U jezera je možné navštívit bufet pri Ťatliakovom jazere

Typická ledovcová dolina na severní straně pohoří, jihozápadní větev Roháčské doliny. Je zakončená velkým kotlem nad ktérým se zvedají skalnaté srázy hlavního hřebene od Spálené přes Pachoľa a Baníkov po Tri kopy. Dno kotle pokrývají suťoviště a zbytky morén. Dolina končí skalnatým prahem nad Roháčskou...

Rozcestí zelené modré a žluté turistické značky. ................................................................................................